RECYCLING & LIVE IN SEATTLE

[ CD ]

    Recycling:
  1. U.R.Dead
  2. Závrať
  3. Zimní varování
  4. Pořádně nahlas
  5. Pod zemí

  6. Koncert v Seattlu:
  7. Proklínadlo
  8. Snigger
  9. Potom říkáme: zemři
  10. Černá magie je fajn
  11. Být na moři
  12. Modlete se na mé straně
  13. Věř nám
  14. Neslibuj déšť
  15. Tentokrát

  16. Ze studia v Seattlu:
  17. Blíž smrti
  18. Modré kouzlo

  19. Remixy:
  20. Black Magick Deep House Mix
  21. U.R.Dead
  22. Sonic Mess

Sestava: Poly - kytara, tenor
Klíma - basová kytara
Black Drum - bicí

Recyklovaná část nahrána: v září 999 ve studiu Hacienda, Žirovnice
Zvuk & mix: Frantik Musel
Live část nahrána: v březnu 999 v klubu Ballard Fire House, Seattle
Zvuk: Peter Blasi
Dvě nové skladby nahrány: v březnu 999 ve studiu NAF Productions, Seattle
Zvuk & mix: Peter Blasi
Remixy: Onehalph (17), Frenzy (18), Desert Storm (19)
Hudba & slovo: INSANIA
Vydáno: CBR, 000

Položivé album, skládající se ze čtyř částí - 1) "recyklovaných" starších skladeb z CD Crossfade, nahraných s jinými aranžemi a novým zvukem, 2) záznamu koncertu v Seattlu, 3) dvou nových skladeb nahraných ve studiu v Seattlu, 4) remixů.


U.R.Dead

Když už nemáš touhu běžet krajinou a řvát Když začínáš tušit stín, když začínáš se bát Když tvý nohy nechtěj hledat cestu přes močál Když i kopce, stromy k tobě náhle promluví Když už máš cizí tvář Když tvý sny odešly spát Když je stín nad tebou Když tvůj řev umírá... U.R.DEAD Když tě řeka večer k sobě volat začíná Když se ve vzpomínkách začneš vracet do dětství Když tvý oči vidí, jak kolem čas utíká Když se noci dlouží a tvý dny se zkracují Když už máš cizí tvář Když tvý sny odešly spát Když je stín nad tebou Když tvůj řev umírá... U.R.DEAD Když svůj pohled upíráš jen na zem, do listí Když už nezávidíš ptákům odlétajícím Když je doba zlá a ty se schovat zalejzáš Když už Minas Morgul po tvý duši nedychtí Když už máš cizí tvář Když tvý sny odešly spát Když je stín nad tebou Když tvůj řev umírá... U.R.DEAD Mýtus Insania, Kniha II, Žalm VII, verš 153-176

Závrať

Plameny spalují, blíží se k mým očím Stojím na okraji kráteru a křičím Moje oči kapou do lávy, co říká život, je lež Koukám dolů na žhavé proudy Když se mi hlava náhle zatočí A necítím tělo a necítím vědomí... Odletět pryč a zapomenout všechny lži Chci letět s tebou, dovol mi zavřít oči Chci být, chci zdrhnout, chci letět s tebou Z tohoto světa odletět a odumřít jinam Jako stín chromý stoupám do svahu Krvácím, teču a brodím se kamením Moje oči kapou do lávy, co říká život, je lež Koukám dolů na žhavé proudy Když se mi hlava náhle zatočí A necítím tělo a necítím vědomí... Odletět pryč a zapomenout všechny lži Chci letět s tebou, dovol mi zavřít oči Chci být, chci zdrhnout, chci letět s tebou Z tohoto světa odletět a odumřít jinam V mém vědomí, v mém jádru, v mém hlasu, v mém řevu Něco se motá a udušený oheň chrlí kouř Má duše hoří v ohni a já se ztrácím jako sníh V mé krvi, v mém egu, všude cítím závrať Něco se motá a udušený oheň chrlí kouř Má duše hoří v ohni a já se ztrácím jako sníh V mé ruce sníh hoří Prolomím se skrz led a vzdoruji záři Moje oči kapou do lávy, co říká život, je lež Koukám dolů na žhavé proudy Když se mi hlava náhle zatočí A necítím tělo a necítím vědomí M.I., K. II, ž. III, verš 39-70

Zimní varování

Oblohu mi černá křídla vraní zakrývají Propadám se zlou krajinou k běsným vidinám Ty se s fantastickou realitou prolínají Takhle u nás v našem kraji zima začíná Stromy svoje suché hnáty k obloze vzpínají Zem pod jejich mrtvým listím dýchat přestává Často nyní z dálky slýchám zimní varování Takhle u nás v našem kraji zima začíná M.I., K. II, ž. I, verš 1-8

Pořádně nahlas

Chceme jen zahrát pořádně nahlas pod stoletými stromy Chceme jen zahrát pořádně nahlas mezi svahy hor Chceme jen zahrát pořádně nahlas v samém srdci přírody Chceme jen zahrát pořádně nahlas A ptáci přestanou zpívat a naše slova poletí ke hvězdám. Chceme jen zazpívat hvězdám na otevřeném moři Chceme jen zazpívat hvězdám a probudit je ze spánku Chceme jen zazpívat hvězdám pod širou oblohou Chceme jen zazpívat hvězdám a hvězdy nás vezmou s sebou Do jiného světa a jiného času. Chceme se jen toulat nocí a mluvit s mrtvými Chceme se jen toulat nocí a poslouchat, co vyprávějí Chceme se jen toulat nocí a hledat světýlko ve tmě Chceme se jen toulat nocí a šíleným lesem, Přes studánky a kořeny, utečeme daleko. Chceme jen zařvat naše jména a vysekat je do kamene Chceme jen zařvat naše jména, než o samotě odejdeme Chceme jen zařvat naše jména z téhle směšné hromádky hlíny Chceme jen zařvat naše jména a chceme, aby nás bylo slyšet, Dokud naše duše neodletí k další hvězdě. M. I., K. II, ž. IX, verš 195-210

Pod zemí

Svazek květin vadne, když padá do hrobu Ztrácí světlo, ztrácí váhu, když jde vstříc osudu Uvnitř ležím já, vnímám jen napůl Ztrácím světlo, ztrácím váhu a jsem nekonečně volný Něco se děje nade mnou i pode mnou Moje fantazie teď pod zemí pracuje naplno Země chrání mé tělo jako černý sníh Moje myšlenky nedávají smysl a orgány září Uvnitř ležím já a vnímám jen napůl Ztrácím světlo, ztrácím váhu a jsem nekonečně volný S rozzuřenou tváří Bůh leží vedle mne Jako každý den ho slyším obracet se v hrobě Něco se děje nade mnou i pode mnou Moje fantazie teď pod zemí pracuje naplno Země chrání mé tělo jako černý sníh Moje myšlenky nedávají smysl a orgány září Znamení nové tmy tě nechává daleko od cíle Tam, kde tě vidím běžet opuštěnou krajinou A pomalu se snáší noc Hluboko řvou studené vodní proudy Pod zemí, na které umíráš Tam, kde tě vidím ležet a čekat V opuštěné krajině... sbohem. Svazek květin vadne, když padá do hrobu Ztrácí světlo, ztrácí váhu, když jde vstříc osudu Moje starší sestra jde spálit mé šaty a věci Oheň plane proti Měsíci Cítím, že se blíží můj čas Něco se děje nade mnou i pode mnou Moje fantazie teď pod zemí pracuje naplno Země chrání mé tělo jako černý sníh Moje myšlenky nedávají smysl a orgány září. M. I., K. II, ž. V, verš 92-122

Proklínadlo

Hele, proklejte nás s láskou! Můžete na nás řvát Můžete s náma nesouhlasit Můžete nás pomlouvat Můžete na mě plivat Můžete nenávidět naši hudbu Můžete proklínat můj hlas Ale chtěli bychom vás poprosit, abyste nás prokleli s láskou! M.I., K. III, ž. V, 111-119

Snigger

Budeme se smát věcem, který jsme se kdysi báli počítat smát věcem, který jsme měli strach počítat smát... věcem. Budeme počítat dny, kdy jsme byli příliš na dně, než abychom se smáli vyhrabávat bolesti, příliš silný na to, abychom se jim tenkrát smáli počítat... bolesti. Jako malej kluk jsem se těšíval na dny, Kdy jsem ležel doma nemocnej a pil horkej čaj s citrónem, V posteli četl jednu dobrodružnou knížku za druhou Potom jsem často vyčerpanej horečkou usnul A můj nemocnej mozek pro mě vytvářel různý fantastický příběhy, kterýma jsem procházel jako hrdina Cestoval jsem pět neděl v balónu... ...letěl pět neděl v balónu... A koš se houpe jako loď, já hledám ve starých mapách ve výšce 1666 stop A mezi skřípajícími provazy mi Baron Prášil vypráví každou noc další z příběhů o Měsíci A když se příští ráno probouzím, horečka je pryč A vyléčená mysl začíná počítat můj čas... M.I., K. III, ž. IV, 91-110

Potom říkáme: zemři

Pokud říkáš, že se bojíš prohry a výprasku Pokud říkáš, že proto vždy radši poslechneš většinu Potom my říkáme: dobře, ale na tomhle hřišti pro tebe není místo Potom my říkáme: tuhle hru si s náma hrát nezasloužíš Pokud se bojíš, pokud říkáš, že se bojíš, potom my říkáme: zemři Pokud máš strach, že se ti budou smát blbci Pokud říkáš, že radši ještě počkáš Potom my říkáme: na co si asi k čertu myslíš, že čekáš? Potom my říkáme: vstávej, hlupáku, protože čekáš na svou smrt Pokud se bojíš, pokud říkáš, že se bojíš, potom my říkáme: zemři Pokud bys’ rád poslechl hvězdy, ale bojíš se neúspěchu Pokud říkáš, že miluješ život a nechceš ho ztratit Potom my říkáme: nemusíš mít strach, ubožáku, Protože ten tvůj život, na kterým tak hrdě lpíš, stojí za hovno Pokud se bojíš, pokud říkáš, že se bojíš, potom my říkáme: zemři

Černá magie je fajn

Bylo to tu noc potom, co počítač mi řekl: "Jdi do prdele, věz, my dva jsme spolu skončili," A moje trpělivost přestala být nekonečnou, Přesto nekonečno přivedlo mě k magii Joe byl starší a seděl za virtu-rituální vraždu, Přesto v černé kybermagii byl o pár semestrů výš. Tehdy Joe povídá: "Kometa je v nadhlavníku, Dnes v noci budem’ oba světlu o aeon blíž." Prognostikon na monitoru zářil jako měsíc Joe mě ved’ a já dal příkaz: "Aktivuj tmu." Ta "tma" byl esencí Zla a Zlo negací lásky A já a Joe jsme propadli kyberokultismu A vantina ninavantifitio a stresuescu frequentione A vantina ninavantiossimo a computrescu distantione A tinniedinnieabynnieazinniearynnie monitorum ecu brescu Na svůj hrob nápis dám: Černá magie je fajn! Přešel mi mráz po zádech, když Joe ta slova zpíval Z té formule šla síla, kterou jsem nečekal A Joe při svíci počítal apokalyptická čísla A já chtěl "Stezkou levé ruky" pokračovat dál A nekonečno nám bylo jak nekonečný "výlet" A Zlo nebylo Zlem, ale jen dětskou hrou A hvězdy si s náma hrály, místo aby se nás bály A kyberokultismus nám byl očistou A vantina... Na svůj hrob nápis dám: Černá magie je fajn! A nekonečno nám bylo jak nekonečný "výlet" A Zlo náhle nebylo Zlem... A hvězdy si s náma hrály, místo aby se nás bály A kyberokultismus nám byl očistcem A vantina... Na svůj hrob nápis dám: Černá magie je fajn!

Být na moři

Jedné modré noci, než jsem se probudil, jsme z útesu pozorovali moře, znenadání přišla bouře a my běželi dolů přivítat vlny Jedné modré noci jsme uviděli světlo daleko na zuřící vodě, volalo nás hlasem racka a ta výzva byla příliš silná A navzdory přívalům deště navzdory sílící vichřici jsme cítili jediné přání... ...být na moři. Jedné modré noci, když moře zešílelo, jsme odpoutali člun od mola, řev vody zněl spíš jako nářek a proto jsme se nebáli Jedné modré noci jsme se na břehu rozloučili s vyhaslým majákem, mysleli na nová dobrodružství a vypluli do dálky za světlem A navzdory přívalům deště navzdory sílící vichřici jsme cítili jediné přání... ...být na moři. A najednou svítilo sluníčko na bleděmodré obloze, nad hlavami nám zpívali ptáci a když jsme se rozhlédli kolem, viděli jsme hladinu plnou pestrobarevných výletních loděk V nich se náramně bavili lidé volných mravů, mávali rozpustile na nás, vlnky si pohrávaly se slunečními paprsky a šplouchaly o stěny člunu Ryby, které vykukovaly z vody, na nás ocasem cákaly moře, s ostatními zpívaly sprosté námořnické popěvky a pomalu se blížil čas odpolední svačiny Oxfordský slovník "Advanced Learner's" uvádí, že "idyla" je a) próza či poezie popisující šťastný, pokojný výjev b) prostý, příjemný jev či událost Jedné modré noci jsem měl sen... M.I., K. III, ž. III, 39-90

Modlete se na mé straně

Modlete se, když vzpomínáte na zimní sny zničené sluncem Modlete se, když tušíte orgasmus letních bouří Modlete se na mé straně! Buďte na mé straně! A vypusťte svatojánské mušky - astronauty letních nocí! A pokud budete tiše, uslyšíte, jak se já modlím k vám A pokud zavřete oči, uvidíte, co jste předtím neviděli A pokud mi řeknete svou pravdu, dozvíte se pravdu skutečnou Potom vás jedné svatojánské noci požádám, abych mohl zemřít. Modlete se, abyste byli zrozeni opět ve stejném místě a čase Modlete se, když u černé svíčky čtete mou poslední vůli Modlete se na mé straně! Buďte na mé straně! A vypusťte svatojánské mušky - astronauty letních nocí!

Věř nám

Věř nám, hvězdy často ve snu lžou Věř nám, hvězdy často ve snu lžou Hlídám v noci oheň na skále Hlídám strážní oheň na skále Věř nám, jižní touhy klamou směr Věř nám, jižní touhy klamou směr Slyším za tvým stínem zvony znít Slyším za tvým stínem zvony znít Věř, náš maják září mimo Kruh Věř, náš maják září mimo Kruh Slyším, co tvý uši neslyší Vidím, co tvý oči nevidí Věř nám, žijeme v astrálním snu Věř nám, žijeme v astrálním snu Cítím tvou duši být Součástí Cítím tvou duši být Součástí M.I., K. III, ž. I, verš 1-16

Neslibuj déšť

Jsme hrstka vyprahlých bloudících duší A potloukáme se Pouští beznaděje Neslibuj déšť, prosím, neslibuj déšť Pokud není naděje, zapřísaháme tě, neslibuj déšť. Putujeme obrovskou opuštěnou zemí Občas upřeme svoje oči plný písku k obloze Neslibuj déšť, prosím, neslibuj déšť Pokud není naděje, zapřísaháme tě, neslibuj déšť. Bože, tvé falešné sliby nám působí bolest Pokud není naděje, neslibuj déšť Neslibuj déšť, prosímtě, neslibuj déšť Pokud není naděje, zapřísaháme tě, neslibuj déšť. M.I., K. III, ž. VI, 120-131

Tentokrát

Tentokrát budeme veselejší Šťastnější než jsme byli Tentokrát neposlechneme zimní varování A nebudeme vás děsit Tentokrát se nechceme rozčilovat Tentokrát se nebudeme mračit Tentokrát se vynasnažíme nemyslet na věci, co nás deprimují Tentokrát uslyšíte naši hudbu řvát, že je lepší nevnímat zamračený nebe Tentokrát zradíme Gandalfa A Slzy v prorokově snu Tentokrát se podíváme na západ slunce bez melancholie Tentokrát budeme jednodušší Abychom vás zbytečně moc netrápili A kromě několika menších žalmů budete mít tentokrát dobrou náladu Tentokrát uslyšíte naši hudbu řvát, že je lepší nevnímat zamračený nebe M.I., K. III, ž. II, 17-38

Blíž smrti

Modré kouzlo

Hvězdné světlo bdí nad tvou cestou, Cestou přes kořeny, které zvoní hranu Noční vzduch letního slunovratu se ti opírá do obličeje A stromy jsou zahaleny modrým tichým kouzlem Noční krajinou běžím do dálky Vím, že hvězdy jsou očima noci Noční krajinou letím do dálky Noc tě pozoruje svýma stříbrnýma očima Hvězdné světlo bdí nad tvou cestou Předvádí ti třpytivá kouzelná znamení Noc je možná nejlepší milenka, jakou znám Vždy má pro tebe plno mystických lží Noční krajinou běžím do dálky ... Hvězdné světlo bdí nad tvou cestou, Cestou přes kořeny, které zvoní hranu Noční vzduch letního slunovratu se ti opírá do obličeje A stromy jsou zahaleny modrým tichým kouzlem, modrým tichým kouzlem,...
Copirate © Insania official Cyber-Space Home Page 017 INSANIA
TOPlist