18.10.006

Sraz na odjezd do studia byl stanoven na 16ou hodinu, což jsem ale bohužel nedodržel, protože jsem musel vyřídit spoustu pracovních záležitostí před dlouhou nepřítomností v Brně. Moji spoluhráči ale trpělivě počkali a kolem 17:30 jsme naskládali veškeré naše propriety do dvou osobáků a vyrazili směr Žirovnice. Po cestě jsme 2x (samozřejmě mojí zásluhou) zabloudili, ale nakonec jsme přece jenom dorazili. Přivítal nás Dodo, pomohl nám vyložit aparaturu do studia, aby přes noc natemperovala a ubytoval nás. Poté jsme si sedli s pivy a vínem a klábosili skoro do 1 hodiny ranní o muzice, politice, ženských, zakusovali moravské uzené (já a Dodo) a nakonec sjeli zásadní pasáže ze Švejka, zalomení smíchy pod stolem.

19.10.006

Ráno jsme posnídali a přesunuli se do studia. Nejdříve Black Drum laboroval s bicími, kromě jeho sady mu Dodo poskytl sadu, kterou má ve studiu. Porovnávaly se zvuky kopáku, přemontovávaly se blány, sestavovaly kombinace obou sad, nakonec použijeme Dodův kopák a zbytek sady bude Black Drumův.

Mezitím ve vedlejší místnosti Poly s Dodem pokračovali ve včerejší teologicko-politické debatě, jejímž ústředním tématem bylo fungování Vesmíru, role lidstva v něm a skutečnost, že lidstvo směřuje do záhuby. My ale pokračovali ve zvučení, s basou nebyl problém, bedny mi Mistr zvuku a náš budoucí mučitel Frantík Musel, který bude denodenně zaznamenávat náš výtvor, obestavěl tak, že celá konstrukce připomíná slum bezdomovce.

Na kytaru Poly zkoušel svůj Marshall, Dodo mu půjčil ještě tranzistorový zesilovač Tech 21.

Ten má o dost průraznější zvuk a vypadá to, že na něj natočíme celou desku, protože hned při zahrání prvních kytarových riffů se z Polyho Marshallu začal ozývat pekelný brum, jehož příčinu se ani po výměně všech šňůr a rozmontování nepodařilo odstranit. Dodo tuto politováníhodnou situaci docela kvitoval, řka, že to je jednoznačné a definitivní řešení výběru zesilovače a že si to Poly zasloužil svými rouhačskými názory na Boha.

Společně jsme zahráli několik skladeb, Frantík nastavil základní zvuk a my natočili vzorek dvou písní s nadvojenými kytarami s tím, že na tento zvuk budeme druhý den točit naostro.

Nyní relaxujeme a sbíráme síly na zítra.

20.10.006

První den natáčení! Nemohli jsme nedočkavostí dospat! V klidu jsme posnídali, napojili se dobrou brazilskou kávou a napjatě vyčkávali, až Dodo s Frantíkem nachystají metronomové podklady, podle kterých budeme celou desku nahrávat.

Poté jsme se přesunuli do studia a po Polyho pokřiku po vzoru hustých kapelek: „Co jsme……nejlepší, nakopeme jim co……prdele!“ jsme začali nahrávat.

Do polední pauzy jsme uspokojivě natočili songy A BUDIŽ TMA a TENHLE VESMÍR JE NÁŠ. Frantíka jsem ne nadarmo nazval „mučitelem“, nenechal projít jedinou verzi toho kterého songu, která by nebyla dokonalá. Rozebírali jsme každou skladbu až na dřeň, všechny skladby jsme chytili pod krkem a proto svingují a hrají od podlahy.

Po menší pauze na polévku a kávu jsme vysadili KAKOFONII OHNĚ a POCHOD PODSVĚTÍM v docela dobrém čase, takže jsme ještě rozdělali hit VŠE POD SLUNCEM JE RITUÁL, ten už nám ale nešel a rozhodli jsme se ho nechat na další den.

Okamžitě jsme vyrazili do místní vinárny na náměstí na jídlo a pivko, byl páteček, který v Brně pravidelně trávíme Podobrazy. Probírali jsme booklet nového CD a jeho propagaci, po návratu jsme sledovali v televizi film xXx, shodli jsme se na tom, že je to strašná sračka a šli spát.

21.10.006

Druhý den jsme s Polym zaspali, Black Drum nás budil se slovy „vstávejte lemry“. Opět jsme posnídali skvělou brazilskou kávu a pohroužili se do četby denního tisku. Black Drum vyslovil přání, že by chtěl vypadat jako Gustáv Husák, tuto image jsme mu však neschválili.

Začali jsme ze včerejška rozdělanou skladbou VŠE POD SLUNCEM JE RITUÁL, motali jsme se kolem ní poměrně dlouho, pořád jsme se nemohli propracovat ke správné souhře. Poly pořád otravuje, že je potřeba ladit, jenže... pankáči přece neladí.

Jako další skladby jsme natočili DISNEYLAND VYDĚDĚNCŮ a SIN IS IN, pokaždé je třeba nahranou verzi rozebrat ze všech stran.

Po pauze jsme natočili ještě KÁŽEM VODU, PIJEM KREV a skalní VEČER, KDY FREUD ZPÍVAL BASEM a zbyl nám dokonce čas rozdělat zpěvy.

V té chvíli se rozproudila debata, jak vlastně celou desku smíchat, kterou naštěstí přerušil Dodo, protože donesl Polyho opravený zesilovač. Teď se chystáme na Kill Billa.

22.10.006

Posnídali jsme jako obvykle dobrou brazilskou kávu, která pomalu začíná docházet. Hned jsme se pustili do díla, začali jsme klasickým boogie VELKÝ "NE", ve kterém Poly reflektuje postoj posluchačů k naší hudbě a slibuje jim to, co se jim stane, když ji nebudou poslouchat. Jako další skladbu jsme si vybrali JE MRTVÁ, námi již ve zkušebně vybranou pro natáčení budoucího klipu.

Tato skladba musí být natočena co nejlépe, ale přesně jak hlásá zákon schválnosti – čím víc jsme se snažili, tím hůř nám šla, celková nesouhranost, kolísání tempa, to byly výhrady Mistra zvuku Frantíka. Trápili jsme se s tím tak dlouho, až nás to přestalo bavit, tak jsme si dali pauzu a pustili se do nejsložitější skladby s názvem NOČNÍ MOTÝL, inspirovanou slavnou filmovou písní. Tu jsme kupodivu zvládli napotřetí. Celí natěšení jsme se vrátili zpátky k JE MRTVÁ, rozebírali ji ze všech stran, zkoušeli zjednodušit patern bicích, hrát uvolněněji, ale přesto se nám nedařilo, zkoušeli jsme podklady zahrát pouze na bicí a basu stím, že kytara se dohraje později.

Poly si dokonce vzpomněl na svá folková léta a vytáhl akustickou kytaru, aby si v klidu vyzkoušel riffy skladby.

Nakonec jsme nahráli zjednodušenou verzi s předsevzetím, že zítra to půjde líp. Jako velcí fanoušcu F1 jsme si nedočkavě pustili televizi a s napětím sledovali závod. Poly zkusil informativně nazpívat část skladby SIN IS IN a hned nato se rozpoutala včera nastolená diskuse o tom, jak má být nová deska Insanie smíchána, jestli „tvrdě“ nebo „měkce“ s vyčuhujícími zpěvy. Diskusi rázně usměrnil Dodo, který během pár minut skladbu na mixpultu nastavil na „tvrdo“, celé téma jsme potom zklidnili posezením ve fotelech a protože v televizi večer nic nadávali a nám se nechtělo do města, šli jsme spát

23.10.006

Po rychlé snídani jsme se vrhli na JE MRTVÁ, hráli si s ní asi dvě hodiny a po neustálém přebíhání ze studia do režie a zase zpátky jsme skladbu posadili na zadek a prohlásili za hotovou.

Black Drum uzemnil pár konzerv a připravil lehce pikantní letecké fazole.

Já jsem se rozohněn fazolemi pustil do opravování basových linek, napřed jsme poslechli špatná místa a já je pak ve studiu opravil.

To šlo poměrně rychle, takže ještě zbyl čas na to, aby Poly nazpíval po dvou základních zpěvových linkách do skladeb VEČER, KDY FREUD ZPÍVAL BASEM a VELKÝ "NE". Snažil jsem se ukořistit pár snímků přímo z natáčení, nejprve se mě Poly snažil coby paparazziho vykázat, ale nakonec se mi to podařilo.

To už tak hladce nešlo, protože ani Black Drumovi a mě a ani Mistrovi zvuku Frantíkovi, který je mimochodem velkým zastáncem správného užívání českého jazyka a jeho frázování, se Polyho zpěv vůbec nelíbil. Poly tedy pod tíhou našeho tlaku opravoval některé řádky tak, aby správně frázovaly, a když se mu povedlo texty dobře nafrázovat a ještě zazpívat čistě, byli jsme rádi.

Black Drum jako správný fotbalista a brněnský lokálpatriot vše z povzdálí sledoval, jeho pozornost ale stejně více poutalo utkání Brna s Mladou Bolaslaví.

24.10.006

Zrada, dobrá brazilská káva došla. Museli jsme se spokojit s instantním placebem. Tím, že jsme včera dokončili základy a opravili basu, se nahrávání přesunulo do poměrně nudné fáze – v následujících třech dnech se budou točit pouze kytary a zpěvy. Takže nuda to bude jen pro Black Druma a mě, Poly se docela nadře. Proto jsem si mohl dovolit odjet pracovně do Brna a tak události tohoto dne popíšu jen zprostředkovaně. Dopoledne Poly střídavě opravoval kytary natočené do společně zahranýh podkladů a zpíval, kompletně nazpíval oba hlasy do skladeb SIN IS IN a JE MRTVÁ.

Po mém návratu do studia se mi Poly, Black Drum a František pochlubili celodenním snažením, já je pochválil a společně jsme šli do pizzerie na náměstí na večeři, kde jsme probírali nové téma – strategii na podporu nové, ještě nenarozené desky, potřebu změny image a ve finále už jsme jen pomlouvali všechno a všechny.

25.10.006

Zvykáme si na trapné nescafé (já jsem byl spoluhráči pověřen nákupem nové dávky dobré brazislké kávy, tu jsem samozřejmě nedovezl). Další ostudu jsem si uřízl při vaření vajíček na měkko, mé nejoblíbenější snídaně. Na vajíčka jsem okamžitě po postavení na plotnu zapomněl a jal se s ostatními krafat o volovinách, takže nakonec nebyla na měkko, ale byl jsem rád, ža byla vůbec k jídlu.

Ještě než Poly začal se svou denní porcí kytary a zpěvu, pustili jsme si CD finské skupiny Eläkeläiset, kterou jsem dovezl Frantíkovi coby milovníkovi hudebních kuriozit (při nahrávání alba OUT před dvěma a půl lety jsem mu dovezl No Smoking Band). CD mi poskytl Dan Vlček z českobudějovických Isacaarum, čekal jsem asi rok, než se ke mně dostalo. Eläkeläiset se zabývá hraním světových popových a metalových hitů ve finském národním stylu humppa, což je obdoba české polky. Moje očekávání se splnila, Frantíkovi smíchy tryskaly slzy z očí. Eläkeläiset si vzali na paškál kapely typu Kiss, Bon Jovi, Motörhead, 2 Unlimited a podobné hitmejkry. Byli jsme nadšeni, spoustu songů jsme vůbec nepoznali a dobré dvě hodiny jsem se prohýbali v pase v rytmu divokého stylu, podobnému zběsilému skáčku.

Mezitím, než jsme se uklidnili, Dodo přepsal stopy bicích do počítače a tím uvolnil Polymu prostor pro jeho kytarové a vokální výlevy.

Poly se činil, nadubloval kytary do šesti skladeb a do večera nazpíval KAKOFONII OHNĚ A DISNEYLAND VYDĚDĚNCŮ.

Black Drum nám všem uvařil výborný oukrop (pravá nefalšovaná česnečka) a zbytek času jsme jenom klackovali po studiu a sledovali, jak se Poly snaží.

Nudíce se, začali jsme vymýšlet voloviny a komolit názvy skladeb, z Pochodu Podsvětím jsme udělali Chropot pod smetím a z Kakofonie ohně Kakáčofonii o mně. Po chvíli se k nám připojil i Poly. V televizi běží jediný koukatelný program o životě ptactva a tak vymýšlíme, kdo by natočil Planetu slepic a její druhý díl Planetu žížal a bavíme se představou, jak by Steven Spielberg dohlížel na maskování celebrit typu Roberta de Nira, Sharon Stoneové a Keanu Reevese do žížalích kostýmů.

26.10.006

Nescafé otevřelo nejnudnější den nahrávání. Dopoledne Poly s Mistrem zvuku Františkem hledali zajímavé zvuky pro dvojení kytar, které potom nahrávali, už jim z toho samozřejmě hrabalo.

Zde je potřeba zmínit se o jednom obchodu, který Poly provedl s Dodem. Jeden Dodův známý, superšikovný specialista na lampové zesilovače, Polyho nehrající Marshall opravil. Dodo ho chvíli testoval a nabídl Polymu výměnu Marshalla za ten zesilovač, na který natočil doposud celkou desku a který má po posouzení všech mnohem lepší zvuk do našeho nového soundu. Další nespornou výhodou kromě zdrcujícího zvuku je fakt, že je v provedení do racku, takže nebudeme muset na koncerty vozit Polyho stotunovou bednu na Marshall, přezdívanou „truhla českého heavymetalu“.

Kolem poledne odjel Black Drum do Brna (nejen pro dobrou brazilskou kávu, na všech se totiž začaly projevovat abstinenční příznaky, ale hlavně pro klávesistu a programátora Tudyho, novou tvář Insanie). O kuchyň jsem se musel tentokrát postarat já, to se samozřejmě neobešlo bez následků – připálil jsem chleba, kterým jsem chtěl vyfutrovat polévku. Dlouho do odpoledne Poly střídavě dvojil kytary a zpíval, já se jen tak klackoval po studiu. Večer jsme se znuděně povalovali a z nedostatku jakéhokoli impulsu vyrazili do hospody, kde jsme se zápalem řešili všechno možné a po návratu sledovali v televizi jakousi americkou koninu o satanistech.

27.10.006

Ráno jsme vstali s nadějí, že dnešek bude veselejší a že nudy bude konec. Poly pomalu dozpívává a dohrává kytary a po poledni přijíždí Black Drum s Tudym. Ten si okamžitě rozbalil nádobíčko a pustil se do práce – dochystával klávesové linky, které začal vytvářet ještě bývalý klávesista Maria Rosse, Tudy jim dal nový, moderní kabát.

Poly mezitím všem připravil DBK (dobrou brazilskou kávu), nemohl se již dál dívat, jak se třeseme v abstinenčních záchvatech.

Mistr zvuku natahal klávesové linky do pásu a my poslouchali, Poly dál nahrával kytary a zpíval, my ostatní jsme mu drželi palce v režii

Melodie zpěvů si přehrával na naprosto nenaladitelné kytaře, tu se pokoušeli naladit snad všichni.

Večer jsme zaskočili do hospody na večeři a pár panáků, po návratu jsme si ještě otevřeli nějaká pivka, Dodo se k nám připojil po celodenní práci na zahradě s lahvinkou vína, mudrovali jsme o všem možném, hlavně o muzice.

28.10.006

Sváteční den začal dobře, dobrou brazilskou kávou. Tudy se hned pustil do práce, rozbalil si nádobíčko ve studiu a dohrával některé klávesové party, které nestihl připravit v Brně. Docela nás potěšil pohled na názvy písní z nového CD na jeho aparatule.

Poly ještě dozpívával druhé a třetí hlasy do několika písní a potom jsme poslouchali všechny skladby, jestli je všechno v pořádku a nic nechybí. Odpoledne za námi přijela návštěva z Brna – Verča a Kulišák. Po pátečku nebyli moc fresh, velice rychle začali blbnout a Black Drum se samozřejmě aktivně přidal, takže to chvílemi vypadalo jako v blbšule.

Kulišákovo umělecké jméno je Cool–E–Shugg a je jedním ze „zpěváků“ grindové kapelky Cafileric Mortůra. Zde si budu trošku vytahovat tričko. Cafilerku založil Cool–E–Shugg spolu s Mortyrem Hrubeshem za mojí vydatné asistence. Vznikla jak jinak než Podobrazy a pro hraní v této šílené kapele se nechali přemluvit Black Drum a Medvěd z Forgotten Silence. Satanužel, nikdo z nás nemá dost času na to, aby tento projektík seriózně fungoval.

Kulišák s Verčou se vydali obdivovat krásy Žirovnice, my jsme pokračovali v práci na studiu, Poly ještě zpíval, já jsem dokonce přetáčel basu v jedné pasáži, kde hraju jen s Black Drumem, protože si nechci utrhnout ostudu. Black Drum s Frantíkem ze sampleru dohrávali nějaké efekty na bicí a večer jsme se všichni vypravili na večeři do hospody. Tam jsme zakoupili lahváče a po návratu s Polym, Verčou a Kulišákem klábosili. Později se k nám připojil i Dodo se svojí ženou Dášou, kteří přivezli syna Miloše z koncertu s kapelou Pop Porn, se kterou hraje na basu. Vypili jsme docela dost piv, postupně jsme střídavě usínali a probouzeli se a tak je více než jasné, že poslední den natáčení budeme vstávat později než ostatní.

29.10.006

Naposledy jsme posnídali (tentokrát hromadně a pod dohledem paparaziů) DBK, jen Black Drum jakoby pochyboval, jestli je káva opravdu ze spolku a ne od žida.

Poly vymýšlel, kde použít sbory, abychom využili přítomnosti návštěvy. Nakonec jsme zvolili song POCHOD PODSVĚTÍM. František ve studiu vše přichystal, Poly nám udělil poslední instrukce a my to společně hravě sfoukli. Cool-E-Shugg se bohužel nepřidal, řka, že by nám to svým extrémním murmurem kazil.

Zbytek dne jsme v režii několikrát pozorně poslouchali všechny skladby, zdali je tam vše co má být a nic nechybí. Poly s Tudym si psali poznámky k míchačce, které Frantík předá Dodovi, protože nyní už je osud desky ROCK´N´FREUD v jeho rukou. Opět jsme se rozhodli (po výborném výsledku desky Out), že míchání a mastering bude kompletně dělat Dodo.

Dokud bylo světlo, vyrazili jsme po devíti dnech, kdy jsme nevytáhli paty ze studia, ven udělat pár „oficiálních“ bandfotografií.

Pak už zbývalo zabalit si saky paky, naložit aparát do aut, ještě sáhodlouze poklábosit s Dodem, udělat poslední společnou fotku a s příslibem dotočné těsně před koncem roku s výkřikem LET´S ROCK…..ROCK´N´FREUD vyrazit domů.