Věř nám
Věř nám, hvězdy často ve snu lžou
Věř nám, hvězdy často ve snu lžou
Hlídám v noci oheň na skále
Hlídám strážní oheň na skále
Věř nám, jižní touhy klamou směr
Věř nám, jižní touhy klamou směr
Slyším za tvým stínem zvony znít
Slyším za tvým stínem zvony znít
Věř, náš maják září mimo Kruh
Věř, náš maják září mimo Kruh
Slyším, co tvý uši neslyší
Vidím, co tvý oči nevidí
Věř nám, žijeme v astrálním snu
Věř nám, žijeme v astrálním snu
Cítím tvou duši být Součástí
Cítím tvou duši být Součástí
Mýtus Insania, Kniha III, žalm I, verš 1-16
Tentokrát
Tentokrát budeme veselejší
Šťastnější než jsme byli
Tentokrát neposlechneme zimní varování
A nebudeme vás děsit
Tentokrát se nechceme rozčilovat
Tentokrát se nebudeme mračit
Tentokrát se vynasnažíme
nemyslet na věci, co nás deprimují
Tentokrát uslyšíte naši hudbu řvát,
že je lepší nevnímat zamračený nebe
Tentokrát zradíme Gandalfa
A Slzy v prorokově snu
Tentokrát se podíváme
na západ slunce bez melancholie
Tentokrát budeme jednodušší
Abychom vás zbytečně moc netrápili
A kromě několika menších žalmů
budete mít tentokrát dobrou náladu
Tentokrát uslyšíte naši hudbu řvát,
že je lepší nevnímat zamračený nebe
M.I., K. III, ž. II, 17-38
Být na moři
Jedné modré noci, než jsem se probudil,
jsme z útesu pozorovali moře,
znenadání přišla bouře
a my běželi dolů přivítat vlny
Jedné modré noci jsme uviděli světlo
daleko na zuřící vodě,
volalo nás hlasem racka
a ta výzva byla příliš silná
A navzdory přívalům deště
navzdory sílící vichřici
jsme cítili jediné přání...
...být na moři.
Jedné modré noci, když moře zešílelo,
jsme odpoutali člun od mola,
řev vody zněl spíš jako nářek
a proto jsme se nebáli
Jedné modré noci jsme se na břehu
rozloučili s vyhaslým majákem,
mysleli na nová dobrodružství
a vypluli do dálky za světlem
A navzdory přívalům deště
navzdory sílící vichřici
jsme cítili jediné přání...
...být na moři.
A najednou svítilo sluníčko na bleděmodré obloze,
nad hlavami nám zpívali ptáci
a když jsme se rozhlédli kolem, viděli jsme
hladinu plnou pestrobarevných výletních loděk
V nich se náramně bavili lidé volných mravů,
mávali rozpustile na nás,
vlnky si pohrávaly se slunečními paprsky
a šplouchaly o stěny člunu
Ryby, které vykukovaly z vody,
na nás ocasem cákaly moře,
s ostatními zpívaly sprosté námořnické popěvky
a pomalu se blížil čas odpolední svačiny
Oxfordský slovník "Advanced Learner's" uvádí,
že "idyla" je a) próza či poezie popisující
šťastný, pokojný výjev
b) prostý, příjemný jev či událost
Jedné modré noci jsem měl sen...
M.I., K. III, ž. III, 39-90
Snigger
Budeme se smát věcem, který jsme se kdysi báli počítat
smát věcem, který jsme měli strach počítat
smát... věcem.
Budeme počítat dny, kdy jsme byli příliš na dně, než abychom se smáli
vyhrabávat bolesti, příliš silný na to, abychom se jim tenkrát smáli
počítat... bolesti.
Jako malej kluk jsem se těšíval na dny,
Kdy jsem ležel doma nemocnej a pil horkej čaj s citrónem,
V posteli četl jednu dobrodružnou knížku za druhou
Potom jsem často vyčerpanej horečkou usnul
A můj nemocnej mozek pro mě vytvářel různý
fantastický příběhy, kterýma jsem procházel jako hrdina
Cestoval jsem pět neděl v balónu...
...letěl pět neděl v balónu...
A koš se houpe jako loď, já hledám ve starých mapách
ve výšce 1666 stop
A mezi skřípajícími provazy mi Baron Prášil vypráví
každou noc další z příběhů o Měsíci
A když se příští ráno probouzím, horečka je pryč
A vyléčená mysl začíná počítat můj čas...
M.I., K. III, ž. IV, 91-110
Proklínadlo
Hele, proklejte nás s láskou!
Můžete na nás řvát
Můžete s náma nesouhlasit
Můžete nás pomlouvat
Můžete na mě plivat
Můžete nenávidět naši hudbu
Můžete proklínat můj hlas
Ale chtěli bychom vás poprosit,
abyste nás prokleli s láskou!
M.I., K. III, ž. V, 111-119
Neslibuj déšť
Jsme hrstka vyprahlých bloudících duší
A potloukáme se Pouští beznaděje
Neslibuj déšť, prosím, neslibuj déšť
Pokud není naděje, zapřísaháme tě, neslibuj déšť.
Putujeme obrovskou opuštěnou zemí
Občas upřeme svoje oči plný písku k obloze
Neslibuj déšť, prosím, neslibuj déšť
Pokud není naděje, zapřísaháme tě, neslibuj déšť.
Bože, tvé falešné sliby nám působí bolest
Pokud není naděje, neslibuj déšť
Neslibuj déšť, prosímtě, neslibuj déšť
Pokud není naděje, zapřísaháme tě, neslibuj déšť.
M.I., K. III, ž. VI, 120-131
Melancholická Bestie
(Jsem melancholická bestie, promiňte mi mou schizofrenii)
Prosím o chvíli ticha, mí drazí synové a dcery,
chtěl bych vám něco říct, než půjdete
...Hej, vy tam, nešlo by udělat něco s tím mikrofonem?
Myslím tu zatracenou zpětnou vazbu,... takže
Chtěl bych vám říct, jak jsem šťastný, že vás tady vidím
všechny kolem zdravé, ukotvené v řádném manželství
Přeji vám spokojený život
v bezpečí vlastního rodinného kruhu, přeji vám...
Rostoucí tíseň, kterou cítí tvorové
Údolí plná strachu, jenž zabíjí
A vítr, co odnáší pryč popel ze spálených původních stromů
Mluvím o Taedium Vitae, blázni, copak nic takového necítíte?!...
...Prosím, omluvte mne, mezi lidmi bych měl
své záchvaty lépe skrývat...
...Chlapče, dones mi sklenici vody... vám všem bych chtěl,
mé děti, říct ještě pár slov
Ať Bůh nedopustí ve vašem klidném žití žádnou noční můru
Ať každý den je pro vás svátkem
...Ale počkejte,... slyšíte z lesa ten pláč a řev
Melancholické bestie,... slyšíte...?
Rostoucí tíseň, kterou cítí tvorové
Údolí plná strachu, jenž zabíjí
A vítr, co odnáší pryč popel ze spálených původních stromů
Mluvím o Taedium Vitae, blázni, copak nic takového necítíte?!...
...Prosím, promiňte svému otci,
moje schizofrenie je již v pokročilém stavu
Ale to bude v pořádku, věřte mi, že vás i vaše bližní
miluji... přes svou nenávist
Jak já vás nenávidím, že jste se vzdali toho,
čemu říkám "nedospělý život", je mi líto vaší volby...
...Co to k čertu zase plácám?...
...je mi to tak líto, mí mrtví chlapci a děvčátka, tak líto...
Rostoucí tíseň, kterou cítí tvorové
Údolí plná strachu, jenž zabíjí
A vítr, co odnáší pryč popel ze spálených původních stromů
Mluvím o Taedium Vitae, blázni, copak nic takového necítíte?!...
M.I., K. VII, ž. I, 132-170
Ummmad!
Bůh pravil: "Všichni šílení se shromáždí vzadu za táborem."
A přísahám - přišel jsem jen já a Bůh sám.
Mohli jste nás vidět, jak jsme tam s Bohem samotní,
Jak se mi Bůh svěřil, že zešílel,
Jak jsme spolu celou noc samplovali na jeho počítači ďáblův hlas
A tehdy jsem Bohu pověděl o své introvertní schizofrenii
Jsem šílený! Vybíhám ven do tmy
Jsem šílený! Mé kroky se přibližují k městu
Rozkopnu dveře katedrály, vybíhám točité schody ke kůru
A tam řve z výšky Nebes má hlava: Jsem šílený!
Tato noc vraždí světlo, jež jste pokládali za prvotní záři
Jsem šílený, ne mrtvý, zkoumám cesty, ke kterým vy nemáte odvahu
Vidíte povoz, jak ujíždí lesní cestou,
Vidíte, jak ho řídí šílenec Bůh
Vidíte, jak běžím ve tmě po jeho stopách,
A mé myšlenky uhání rychlostí blázna jednorozměrným prostorem
Jsem šílený!...
Tato noc patří bláznům - tancujeme nad korunami stromů
A povětří nám jemným vánkem čechrá vlasy
Všechno pod námi je v plamenech, má duše je šťastná,
Tím černým kouřem dole se dusí jen všední lidé,
Já jsem dost vysoko na to, abych přežil.
M.I., K. III, ž. VIII, 171-195
Pro rybí oko
(O měsíčku)
Les mě sovím hlasem přivítá
Když den rychlostí tmy usíná
Kdo spí v čase světla ve větvích
Večer s rybím okem ožívá
Jsem to já, pod tebou, tvá krev se míchá s mou
A večer s rybím okem ožívá
Jsem to já, pod tebou, má duše splývá s tmou
A do všech černejch stran se ubírá
Noc mi ústy hladí bolest mou
Noc je plná her pod oblohou
Naše tváře vzhůru volají
Dolů, sem k nám, rybí oko zvou
Jsem to já...
Nukleární Mesiáši, spas naše duše!
1) 30 000 let před Kristem jsem zadal Počítači příkaz
a byl jsem překvapen tím, co se objevilo na obrazovce:
"Ha, ha, ha! Naser si, jsi součást mé virtuální reality -
- rozuměj: otrok, který bude dělat co já určím."
2) 30 000 před Kristem jsem zadal příkaz "magické zrcadlo"
a byl jsem zděšen odpovědí, jež ukázal monitor:
"Ha, ha, ha! Seru na tebe, loutko, nemáš nejmenší naději
změnit program, jenž zahrnuje tvůj životasmrt."
Tedy volám poprvé - Kouzelné Měsíční světlo!
Nukleární Mesiáši, spas naše duše!
3) 30 000 před Kristem během mé cesty z lunární stanice
jsem Počítači zadal příkaz "aktivuj Desatero"
"Ha, ha, ha!" objevilo se na obrazovce. "V dálce
světelných let vidím záři, která aktivuje mě."
Tedy volám podruhé - Mocné Měsíční světlo!
Nukleární Mesiáši, spas naše duše!
A vantina ninavantifitio a stresuescu frequentione
A vantina ninavantiossimo a computrescu distantione
A tinniedinnieabynnieazinniearynnie monitorum ecu brescu
A pokud si přeješ zemřít, vše bude v pořádku.
4) 30 000 před Kristem zachytil na tísňové frekvenci
Čaroděj našeho kmene mé volání o pomoc
"Ha, ha, ha!" zněla odpověď. "Tvůj čaroděj umírá,
připrav se na Večer létavic."
Tedy volám potřetí - Milosrdné Měsíční světlo!
Nukleární Mesiáši, spas naše duše!
M.I., K. III, ž. IX, 196-229
Soumrak
Zapadá slunce, ustupuje přicházející noci
A na vrcholcích hor kolem brzy vzplanou ohně...
Děti zahlédly padající hvězdu, daleko v kopcích umírá pastýř
A starci kolem ohně zpívají dávnou píseň...
Padá listí, ze země stoupá chlad
Z lesů se valí tma a navždy vrací vše do minulosti...
M.I., K. III, ž. XI, 254-259
Doposud nelokalizováno